INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ILLEGAL ILUSION s aktuální materiálem „Veto“ dokazují, že i u nás vznikají procítěné vyzrálé a plnohodnotně dotažené LP s vlastním ksichtem a názorem. Ačkoliv věkově se nám tato banda dostává do puberty (slaví tento rok dvanáct let své existence), její nahrávky z posledních let rozhodně nepůsobí jako nerozvážné výstřelky pubescenta. Ba naopak. Jde o promyšlenou, po všech stránkách dotaženou rockovou hudbu, která v sobě nezapře kořeny grungeové scény ze Seattlu, a to hlavně ve stísněných a drásavých pocitech, které naléhavě prýští z každého záhybu alba. Nečekejte však opis od grungeových ikon z počátku devadesátých let. Zvuk kapely je moderní a řádně sytý, jaký na úsvitu devadesátek neměly ani metalové spolky. Konzistence je valivá, ale neztrácí indie rockovou jiskru, napětí a ani tah na branku.
Emocemi nacucané skladby se mohou pochlubit nejen velmi slušným zvukem a podmanivými aranžemi, ale i zajímavou charismatickou barvou zpěvu, což už u nás jen tak nějaká kapela z podobného soudku nemá. Studiové pomůcky, jako jsou například výtečně vyvedené vícehlasy, bereme u zahraničních nahrávek jako samozřejmost, ale u nás je podobná aranžérská vyspělost ojedinělá. Pokud se vám zdá, že jsem nadšen tímto výtečně provedeným barevným vinylem s gravírovanou postavou, jejíž existenci odtajní pečlivější pohled na disk, tak máte pravdu. V českých rockových vodách je totiž podobné zjevení ojedinělé a já po vynikající desce „Under The True Color“ vítám další krok směrem k dokonalosti. Jen tak dál.
Nevšední rockový dvanáctipalec z hájemství grunge a emotivního rocku.
8,5 / 10
Jiří Bialík
- kytara, zpěv
Michal Kuděla
- basa
Michal Sobotka
- bicí
Matěj Kuděla
- kytara, fender rhodes piano
1. Autopilots
2. Breathing In
3. A Very Intimate Coup
4. Making the Gong Slown Down
5. Sparkler
Dried Blood Syndrome (2019)
Things After Death (2012)
Veto (2009)
Under The True Color (2007)
Day Counting, Night Counting (2003)
a.m. DIODE (EP) (2000)
LIVEring In Stará Pekárna (live EP) (2000)
Shy (1998)
Thread (demo) (1996)
Vydáno: 2009
Vydavatel: Pohoda Records / Redblack Records
Stopáž: 21:16
Produkce: ILLEGAL ILLUSION
Studio: Slavičín
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.